29. 6./30. 6. 2008
Pak už jsme jen naskočili do auta a vydali se směrem k Balatonu. Tahle odbočka vůbec nebyla plánovaná, ale u nás není nic neobvyklého, že se rozhodneme na poslední chvíli. Stavili jsme se ještě v Budaörs v Tescu a nakoupili poživatiny na cestu. Dálnice byla opět skvělá. Před Siofókem jsme se trochu zamotali (uznávám, že mojí vinou – spletla jsem si Balatonföldvár s Balatonfüzfü) a díky tomu jsme také zůstali viset v zácpě, neboť byla neděle večer a všichni se stahovali z Balatonu do Budapešti. Jak jsme tak čekali, rozvíjeli jsme teorie o tom, že by bylo vtipné, kdybychom se přidali za projíždějící sanitku, to by ti Maďaři koukali, jak jsou Češi vyčůraní (o to větší byla potom sranda, když to takhle provedl jeden řidič v Rumunsku :-)).
Další chvilka bloudění nastala, když jsme sjeli u Balatonföldváru z dálnice a hledali kemp. Nakonec jsme našli malý rodinný kempík v Balatonszemes. V noci jsme se zašli vykoupat při hvězdičkách (a hlavně zadarmo) a potom jsme si dali půlnoční polívčičku k večeři/snídani.
Kluky popadnul šílený nápad a tak jsme ve čtyři hodiny vstávali na východ slunce nad jezerem. Mě východy slunce nijak neuchvacují a navíc jsme byli na jižním břehu, takže slunce nebylo moc vidět, ale stejně to byl zajímavý zážitek. Potom jsme ještě chvíli zůstali na promenádě a pozorovali hady, kteří plavali ve vodě.
A v šest hodin jsme se vydali na další cestu. Zamířili jsme zpátky do Budapešti a odtud na Szeged, kde jsme si dali svačinku, a na rumunské hranice.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat